Balada letní
Ivo Jahelka
| 1: | VzdDuch voněl senem, lGétem a sDexem, před svatým JenAem v kGapličce smDek' jsem, vzpomněl na Vénu z PrGostřední LhDoty, cCo kvůli sGenu mAěl jen trampotDy, kEmoníčkem VF#menci bHmývaly dGěvy, vdGmané, i s vDěnci, MEmarušky, AEvy, dEmobýval tF#měla jHmim tajným klGíčem, kGmaždá ho chtDěla, zmEmámená chtAíčem. | 
| R: | JDinak vonGí sF#meno konHmím, jGinak zamDilovanAým, fDouká z polGí, lF#máska bolHmí, nGevěř snům slDibovanGýmA. | 
| 2: | Padala rosa, když Véna s Radkou přes pole prosa kráčeli zkratkou, znal Véna postup milostné lekce, dívenky podstup překonal lehce, jak ti dva jdouce, kam nohy je nesly, do sena v louce v objetí klesli, už ruka vjíždí pod riflí slupku a pohyb hýždí natřásá kupku. | 
| 3: | Frontální systém postoupil zníží, po nebi čistém mračna se blíží, Jeřábek děda viděl to oknem, dostal strach, běda, že seno mu zmokne, vyrazil chvatně, chtěl seno mít v suchu, viděl už špatně a měl vadu sluchu, kabát do deště popad' ze židle, a v kůlně eště trakač a vidle. | 
| 4: | Co se dál dělo, jaký byl vývoj: na těle tělo v seně jak příboj, a před tou kupkou bylo zřít dědu, s vidlema v rukou z toho nedělal vědu, i v dobrém bydle neztratil fortel, mihly se vidle a stvrdily ortel, pak řev Vény chlapce bolestí, zmatkem, když vidle hladce mu projely zadkem. | 
| *: | ZpDíval jsem schválně nGa Vény pDočest, jak origAinálně přGipravil Do čest, nEmebývá zvF#mykem Hmo noci pGrvé, by chlGmap ztratil s křDikem pEmůl litru kArvDe. | 
 Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
 Název písně: 
 Interpret(i): 
Vyberte minimálně jednoho interpreta (zpěváka, skupinu). Pokud dosud v seznamu není, vytvořte jej pomocí tlačítka.
      Nejste přihlášení - pro publikování se prosím přihlaste. 
  Neuloženo trvale!!!  Pouze  změna  prohlížeči. Pro trvalé uložení publikujte. 
Datum vytvoření :2014-02-02T20:11:23.37+00:00
| Výsledky hledání:  |